Sport musí začínat sedmičkou

Přestože počty členů spolků dětí a mládeže rostou a klubovny praskají ve švech, státní podpora dětských a mládežnických organizací se snižuje!

Zatímco Ministerstvo školství původně navrhovalo ve státním rozpočtu kapitolu mládeže posílit, do Poslanecké sněmovny nakonec dorazil návrh zcela opačný. Kapitola „sport“ roste letos o 1,5 miliardy, kapitola „mládež“ ale bude oproti roku 2018 dokonce ponížena, o čtyři a půl milionu. Peníze na klubovny, vybavení pro volnočasové aktivity, opravy základen reálně pořád klesají. Přestože jsou organizace vedeny dobrovolníky, nemají dostatek prostředků, aby mohly zabezpečit obrovský zájem o činnost ze strany dětí a rodičů.

Ve spolcích sdružených v České radě dětí a mládeže se pravidelné činnosti účastní více než 200 000 dětí a mladých lidí do 26 let. Skauti, pionýři, tomíci i členové drtivé většiny dalších organizací nečerpají z kapitoly „sport“, ale z kapitoly „mládež“. K přerozdělení prostředků uvnitř rozpočtu MŠMT došlo v poslední fázi přípravy státního rozpočtu. Zatímco MŠMT mělo zájem prostředky určené mládeži navýšit, nakonec zřejmě zvítězila politická vůle jasně deklarovat podporu sportu.

Předseda České rady dětí a mládeže pojmenovává nastalou situaci otevřeně:
„Sport musí začínat sedmičkou! A opravdu, když se podíváte na návrh zákona o státním rozpočtu, tak, jak dorazil do Poslanecké sněmovny, sport má přesných 7 miliard. Ne, že by to skutečně znamenalo navýšení sportu o 1,5 miliardy oproti roku 2018, jak by se na první pohled zdálo. Aby se tam sedmička skutečně objevila, muselo dojít k několika maskovacím manévrům uvnitř MŠMT. Z rozpočtových kapitol mládež a regionální školství se kus odkrojilo, přesunulo se do kapitoly sport a pak se to opticky dorovnalo do 7 miliard. Na jedné straně existují strategie, koncepce, různé poradní orgány, výzkumy, ale když potřebujete sedmičku na začátku, vše jde stranou. Jako by se děti v našich organizacích hýbaly o tolik méně než ve sportovních? To je přeci nesmysl! Naopak, zdravý a všestranný pohybový rozvoj je ve většině našich organizací jasnou součástí výchovného programu,“ uvádí Aleš Sedláček, předseda ČRDM.

Jaký bude další vývoj situace?
To mají v této chvíli v rukou poslanci. Rozpočet bude projednávat Školský výbor Poslanecké sněmovny, a sice 7. a 8. 11. 2018.
Věříme, že práce s dětmi v organizacích je pro pana premiéra důležitá, proto ho otevřeným dopisem žádáme o prověření stavu věci. „Jsme z této situaci zmateni a prosíme Vás, pane premiére, abyste ji prověřil, popřípadě inicioval nápravná opatření,“ citujeme ze zmiňovaného dopisu.
Jeho celé znění si můžete přečíst zde.

„Děti mají málo pohybu! Podobné věty slýcháme na adresu našich dětí ze všech stran. Ale jakého pohybu by vlastně naše děti měly mít víc?. Realita je často taková, že děti buď nesportují vůbec, nebo se od útlého věku věnují jenom konkrétnímu sportu. Většinou se ale jedná o náročný trénink, tlak na výkon a specifický pohyb, který může vést i k poškození pohybového aparátu. Fyzickou aktivitou nejsou jen výkony ve sportovních disciplínách, ale i činnosti typu chůze, turistika včetně vysokohorské, běhání venku, lezení po stromech, jízda na kole, plavání, vodácké aktivity a další. A těch mají současné děti nedostatek – což o ovšem určitě neplatí pro dětské organizace.Myšlenka přirozeného zdravého sportování, které děti rozvíjí ve všech směrech a ty ho berou jako přirozenou součást života, je naopak nosným pilířem naší činnosti. Dobrým příkladem jsou třeba tomícké Turistické závody,“ říká Ondřej Šejtka z Asociace TOM, který je zároveň i trenérem oddílu národní házené.


Pár dalších postřehů z praxe:

„V praxi na škole v centru Smíchova – zejména jako třídní učitelka – vnímám zásadní rozdíly v sociální zdatnosti dětí. Současné dětství je často uspěchané a zaměřené na výkon. Značná část našich žáků tráví volný čas v kroužcích – keramikou, flétnou počínaje a hokejem či ragby konče. Zdálo by se, že jsou uspokojovány všechny jejich potřeby, ale… Zejména ve chvílích, kdy opouštíme školní lavice a tvoříme společný program, zřetelně vystupuje zajímavý jev. V tu chvíli z kolektivu dětí vyčnívají ty, ze kterých možná nebudou vrcholoví sportovci nebo klavírní virtuosové, ale – oproti dětem navštěvujícím jednostranně zaměřené aktivity – jsou schopné „táhnout“ za jeden provaz. Děti, které nemyslí jen na odměnu nebo vítězství, ale mají radost ze společně odvedené práce, umí se radovat i z úspěchu druhých a přát jim ho. Rozdíl mezi dětmi je zřetelný, a tak jsem zjišťovala, čím to je. Většina těch „týmových“ dětí navštěvuje oddíly Junáka, Pionýra, Kondora, Duhy…“
Kateřina Vlachova, učitelka Základní školy U Santošky, Praha

„Vzhledem k malé fyzické zátěži dětí ve škole, tak i ve volném čase, je aktivita na schůzkách, výletech, výpravách a táborech pro děti důležitá. Vede ke zlepšování fyzických zdatností, pravidelná pohybová aktivita podporuje i dobré fungování imunitního systému. Kolektivní práce v oddíle vede i ke zvýšení psychické zdatnosti dětí.“
Jitka Suská, lékařka, Brno

„Mrzí nás, že v současné době již nemůžeme přijímat nové členy do oddílů, přestože se nám stále ozývají další zájemci. Máme čtyři oddíly, každý eviduje asi 25–30 dětí. Další oddíl zatím nemůžeme založit, protože už by se neměl kdy scházet. U nás sice máme dostatek kvalifikovaných dobrovolníků, kteří mají zájem o celoroční práci s dětmi, ale o klubovnu se dělíme ještě s další pionýrskou skupinou, takže ji můžeme využívat jen tři dny v týdnu.“
Dagmar Čechová, vedoucí Pionýrské skupiny Mír Domažlice

„Naše oddíly v současnosti sídlí v prostorách fary nebo v prostorách, které si skautské středisko pronajímá od města. Vedoucích máme v Boskovicích dost, ale prostory nás limitují. Naše středisko má potenciál pro vznik až dvou dalších oddílů mladších členů, ale v současné době by se neměli kde scházet.”
skautská vedoucí Ludmila Dobrozemská

„Bez pomoci okolí si naši pravidelnou činnost neumím představit. Pro mě – Pražanku je obtížné např. udržení pionýrské klubovny (nájem, zálohy na vodné, stočné, elektřinu, komíny…), nemluvě o jejím vybavení.“
Jana Čiháková, vedoucí 143. pionýrské skupiny Jana Nerudy, Praha

„Kdo nemá možnost srovnání, neumí si představit, jak propastný je rozdíl mezi dětmi aktivně zapojenými do činnosti dětské organizace a těmi ostatními. Rozdíly se týkají zejména dovedností senzomotorických a sociálních, návyků a morálně volních vlastností. Pro děti nezapojené v oddílech je problém ujít třeba i jen 1 km, uklidit po sobě, ustlat si, podřídit se většině…“
matka tří dětí – členů Asociace turistických oddílů ČR a zároveň učitelka 1. stupně s dvacetiletou praxí

„Členové – i ti bývalí – organizací dětí a mládeže mají ve svém životě více pohybu a sportu než obecná populace mladých lidí. Potvrzuje to řada výzkumů, i aktuální data z reprezentativního šetření životního stylu české společnosti KANTAR Lifestyle 2018, kterého se účastnilo i 1178 mladých lidí ve věku od 16 do 30 let. Podle něj 76 % mladých členů organizací dětí a mládeže sportuje alespoň 1x týdně, alespoň 1x měsíčně poté dalších 14 %, celkem tedy 90 %. Mladí lidé, kteří nejsou členy takové organizace, sportují alespoň 1x týdně jen v 56 % a 1x měsíčně jen v 19 %. Méně než 1x měsíčně nebo vůbec nesportuje 26 % mladých lidí, kteří nikdy nebyli členy organizace dětí a mládeže, mezi členy i bývalými členy je to jen kolem 10 %.“
Jan Husák, vedoucí analytické sekce České rady dětí a mládeže.

„Děti navštěvující turistické oddíly se oproti vrstevníkům mnohostranně rozvíjí dovednostně i sociálně, což je opakovaně pozitivně reflektováno rodiči, školou či často okolím, do kterého se na výpravách a akcích dostávají. Pozitivní důsledky mají však přesah i do jejich budoucího pracovního života a společnosti – stále častěji se profesně setkávám s požadavkem middle- i top managementu o hledání odborníků a mladých lidí s dlouhodobou zkušeností ze skautu, z Asociace TOM a z jiných spolků podobného ladění – pro jejich vyšší organizační dovednosti, zodpovědnost, schopnost vést tým a v neposlední řadě i morální zásady.“
Matěj Chour – IT Recruiter, ŠKODA AUTO Česká republika

Comments are closed.